Doslova: co fotka, to naprostý skvost, vyváženost, smysl pro detail, světlo, poměr, rozměr...
On nebyl jen obyčejným fotografem, díky jeho fotografiím se totiž mnohá architektonická díla postavená zejména v druhé polovině minulého století v USA dokázala zviditelnit jako funkční životní prostor pro lidi, protože teprve Shulman v nich objevil ten prostor, světlo, a životní rozměr.
Tento styl je mi osobně trošku cizí, chladný, ale je čistý a dokážu si představit, že někde nad Los Angeles se tento styl - sklo, beton - může vyjímat jinak než na evropském venkově. Prostě Amerika, stepi, rozlehlé pláně...
Na Wikipedii si můžete o něm přečíst mnohem více.
Julius Shulman svými fotografie posunul architekturu o dost dopředu, protože se mu podařilo ukázat, jak se novátorské idee, nové technologie a nápady promítaly do běžného života.