Od roku 2017 si schovávám rozsáhlý rozhovor s Robertem Vano o jeho životě; a hlavně fotografickém životě. Plním tak pomalu loňské resty, jež vznikají z mého neustálého cestování někam na nějakou fotoexpedici.
Hospodářské Noviny otiskly rozhovor s Robertem Vano ve speciálním (skoro by se dalo říci "reklamním") Magazínu Hospodářských Novin  v říjnu 2017.
Je to upřímný, otevřený a příjemný rozhovor velikána české a slovenské fotografie. Pokud můžete, sežeňte si to.
Robert tam obsáhle popisuje některé chronicky známé historky, ale hovoří také o jiných svých zkušenostech a svém životě v USA a v Praze.

Na Olympijském turnaji v Jižní Korei jsou pochopitelně nejlepší sportovní fotografové, aby nám zprostředkovali záběry, jež televizní kamery nepoberou. A fotografie je výjimečná i  tím, že zaznamenává momenty jinak neviditelné, zlomky sekund jinak neznamenaných.
Platí to dvojnásob  o fotografech, kteří se pohybují přímo na závodišti v těsném kontaktu se závodníky.
Skvělé záběry udělal agenturní fotograf Sean M. Haffey na sjezdu. Vyfotil totiž švýcarskou závodnici zlomek sekundy před tím, než smetla jeho a ostatní  fotografy vedle dráhy.
Když se podaří současně udělat video z takové kolize, sportovní fotografování dostává úplně jinou atmosféru.

Slíbené video

Marek Musil představil své fotografie v Leica Gallery Prague. Fotografie, které pořídil na třech "Burnning" akcích v USA, Jihoafrické republice a Izraeli. Podobně jako v Nikon Gallery, ale mnohem více fotografií a lépe zaměřená výstava mě velice příjemně potěšila.

Výstava potrvá do 8.4.2018 a stojí za to ji vidět. Marek vydal také obsáhlou knihu. 18.3.2018 bude komentovaná prohlídka s autorem.

V lednu 2018 měl můj kamarád Richard Horák vernisáž v Nikon Photo Gallery. Byl jsem tam - s fotoaparátem - a popřát Richardovi hodně štěstí a úspěšnou výstavu.

Fotoaparát je pro mě pracovní nástroj. Pracovní natolik, že jich mám na pracovním stole právě teď hned několik, v ateliéru také.

Na poslední fotoexpedici na Srí Lanku jsem měl s sebou fotoaparát  Olympus OM-D E-M1 Mark II. Je to takovej maličkej rychlík, který si zadá i s mnohem většími a dražšími fotoaparáty špičkové reportážní  a sportovní fotografie a novinařiny, třeba Canon EOS 1DX MK II nebo Nikon D5.

Velkou pomocí pro mě u Olympusu je taková nenápadná věc, možná ji fotografové nepoužívají, ale já si na ni zvykl u těch velkých profi fotoaparátů a na Olympusu jsem ji opravdu hodně uvítal.

Je to možnost nahrát si hlasovou poznámku. Vyfotíte fotku a poté stisknete jedno tlačítko a namluvíte si minutový hlasový záznam, přímo na místě. Můžete například nechat mluvit i model nebo člověka, který vám ukazoval vzácnou rostlinu, jejíž jméno jen stěží v místním jazyce vyslovíte.

A co mě potěšilo opravdu nejvíce, že Adobe Lightroom (naše Facebook skupina), při importu fotografie do katalogu tento hlasový soubor překopíruje na stejné místo jako fotografii. To je pro mě obrovská pomoc. Jsem tak schopen uchovat jméno fotografované osoby nebo místa, správně vyslovované názvy jmen, míst, rostlin nebo ulic.

Jedná se přitom o jednoduchou věc, protože fotoaparát umí natáčet video a má mikrofon, a není nic snazšího, než tuto  užitečnou věc přidat do výbavy fotoaparátů.

A tak si kladu otázku, proč tradiční výrobci jako Canon, Sony, Nikon nemají tuto triviální věc ve svých fotoaparátech střední třídy?

Na svých kurzech a fotoexpedicích často hovoříme o černobílé fotografii. Ona totiž potřebuje zcela jiné hledání a vnímání fotografované scény. Nestačí jen vyfotit barevnou fotografii a pak ji převést do černobílé podoby.

Už při plánování a pořizování černobílé fotografie musí mít fotograf jasnou představu, jak výsledná práce bude vypadat, musí umět vidět černobíle.  A proto mimochodem moc kvalitních černobílých fotografií nevzniká. Jak je to těžká disciplína můžete vidět třeba v naší skupině na Facebooku tady.

Proto jsem velice nadšený, když má někdo odvahu vydávat časopis jen o černobílé fotografii. Má kuráž a černobílou fotografie hodně miluje.  Některé jsou ke stažení i zdarma, například stostránkový časopis black+white photography, ke stažení poslední číslo tady.

Jako fotograf sleduji módu, trendy, a taky protože se mi líbí, jak fotografové ztvárňují modely. Fotografie a móda patří k sobě.

Už několik týdnů se vracím k modelům 2018 od Dolce & Gabbana. To je vám taková nádhera. Krásné šaty, modely, co dělají ženu ženou, co mají jarní tóny, krásný ženský, jemný střih. Fakt radost, svěžest, krása.

Pokud byste si chtěli prohlédnout, kolekce je tady.

V létě 2017 jsem strávil 40 ve skotské divočině, Highlands, Isle od Skye a Hebridy. S sebou jsem si dovezl některé fotografické trofeje, které se snažím vám postupně nabízet - třeba na mém facebookovém profilu, a některé fotografování stále nosím v hlavě. 
Do Skotska pojedu s fotografy zase na jaře 2018, tady je více informací.

Na své letošní (2017) fotoexpedici po Skotsku jsem měl vytýčený velice vzdálený cíl: Hebridy a jejich ostrovy Lewis a Harris. Několik hodin vzdálené ostrovy, poslední směrem k Americe, jsem plánoval navštívit mnoho let - mají pro fotografa neuvěřitelný náboj, který ani na Isle of Skye nikdy nenajdete. To jsem tam hledal, ale nečekaně přišlo něco dalšího: našel jsem tam talentovanou fotografku místní krajiny Beka Globe.

Credit and (c) Beka Globe

Má skotská tvorba  se jistě nedá vůbec srovnávat s prací někoho, kdo tam zná každý kámen, ale i tak si odvážně dovolím ukázat také  vedle jejích fotografií některé mé.

 Přeji hezké podívání a vítejte na Hebridách. Kdybyste měli chuť, k fotografiím si otevřete knihu Peter May: Muž z ostrova Lewis a nebo se přidejte na mou další fotoexpedici do Skotska.